Uhlí on Teplická NEJ…

Nejvlivnější důlní katastrofa

Sun, 19 Mar 2017 18:29:15 +0100

Budeme-li pátrat po tom, proč je pánevní oblast tradičně nejrudější oblastí Česka, příčinu je třeba hledat ještě před druhou světovou válkou. Těžba uhlí totiž ještě v době první republiky platila za ukázkový příklad bezohledného kapitalismu, proti kterému se jinde odbory bouřily už sto let před tím. Zájmy investorů (tedy těžit co nejvíce za co nejnižší náklady) vedly k omezování bezpečnostních a zdravotních potřeb personálu. Už v roce 1879 přinesl průval na dole Döllinger kvůli nezodpovědnému přístupu majitele smrt 23 lidem. Dva z nich pracovali na nedalekém dole Nelson, kam voda též protekla.

První telefonní linka

Sun, 19 Mar 2017 18:26:10 +0100

Psal se rok 1881 a okres Teplice disponoval největším parním výkonem v celé zemi. Průmyslové srdce monarchie tepalo právě tady; sem plynul kapitál německých, rakouských i anglických bank. Mezi 77 hnědouhelnými doly tehdejšího revíru byste ale našli jen jediný povrchový velkolom, tedy důl rozsahu a způsobu těžby, jaký známe ze stejné oblasti dnes. Šlo o provoz Richarda Hartmanna mezi Ledvicemi a Chotějovicemi, kde se uhlí těžilo od roku 1869.

Hartmann byl průmyslník ze Saské Kamenice (Chemnitz), kde jeho strojírenská firma vyráběla lokomotivy. Konjunktura, kterou přinesla průmyslová revoluce, mu umožnila investovat do technologických novinek. Jednou z nich byl i zázrak z Ameriky – telefon.

První profesor paleobotaniky

Sun, 19 Mar 2017 18:22:29 +0100

Karl Rudolph se uměl narodit: V roce 1881 přišel na svět do rodiny teplického architekta Hermanna Rudolpha. Ten právě dokončoval projekt zdejší nové synagogy a zanedlouho ho čekaly i zakázky na výstavbu nádraží Ústecko-teplické dráhy. Stejně jako další pánové od železnice se podílel jak na správě města, tak na slibně se rozvíjejícím byznysu.

Právě podíl jeho rodiny v hnědouhelných dolech inspiroval mladého Karla k výběru studijní specializace. Gymnázium vystudoval v Teplicích; jako syn z prominentní rodiny pokračoval ve studiu ve Vídni. Právě tam se zaměřil na botaniku a geologii.

Největší keltský poklad

Sun, 19 Mar 2017 18:16:22 +0100

Těžba uhlí a lázeňství moc nejdou dohromady. V první polovině 19. století měly zdejší léčebné koupele světový věhlas a město se honosilo přízviskem Salon Evropy. V roce 1879 to všechno rychle skončilo – průval na dole Döllinger u Lahoště způsobil pokles hladiny spodních vod a lázeňské prameny se ztratily v hlubinách.

Atmosféru podobnou krachu na newyorské burze zachraňoval navrtáním termy geolog Gustav Laube. Dočasná ztráta teplických pramenů a důlní neštěstí však v důsledku přinesly i jedno archeologické NEJ. Při úpravách vývěru Obřího pramene (nedaleko Döllingeru) tři roky po katastrofě byl totiž objeven dosud největší keltský poklad obsahující více než šestnáct stovek bronzových šperků. Keltové je pravděpodobně obětovali přírodním silám jako vděk za termální vodu.

Největší instalovaný výkon parních kotlů

Sun, 19 Mar 2017 18:08:02 +0100

Dojem kvetoucí někdy roviny jest co možná nejsmutnější. Všude učadlé komíny uhelen, všude hořící, nesnesitelný puch vyvinující haldy mouru. Nekonečné uhelné vlaky na tratích drah všemi směry krajinou protínajících poučí nás o spoustách uhlí, zde těženého…, napsal v roce 1896 Bedřich Bernau (vlastním jménem Přemysl Bačkora) o Teplicku v desátém svazku Ottova průvodce po Čechách. Nešlo o lacinou antikampaň snažící se odlákat lázeňské hosty. Celou druhou polovinu 19. století se město z lázní rychle měnilo v průmyslové centrum, hodné věku páry. To, čím byl pro Anglii Manchester, byly bez nadsázky pro Rakousko-Uhersko Teplice.

Nejvýnosnější železnice monarchie

Sun, 19 Mar 2017 18:02:46 +0100

Tepličtí rodáci si při cestě vlakem do jiného (podobně velkého nebo i většího) města nemohou nevšimnout, že ve srovnání s ostatními je budova teplického hlavního nádraží mimořádně majestátní. Podobně nápadný je rozdíl v hustotě vlakových tratí v okolí Teplic a ve zbytku země. Není to náhoda – příčinou mimořádného rozvoje železničního podnikání je totiž těžba uhlí.

Dr. Stradal, vážená osobnost, podnikatel a také městský radní, měl na byznys vynikající čich. Pochopil, že ruční těžba uhlí pro lokální trh, která v té době patřila v pánvi pod Krušnými horami k málo významným investicím, má velký potenciál za jediné podmínky: Pokud bude k dispozici železnice, po které by bylo možné uhlím sytit hladový saský trh. Poté, co se monarchie neměla ke stavbě navrhované dráhy, založil Stradal k.k. privilegierte Aussig-Teplitzer Eisenbahn (ATE) – Ústecko-teplickou dráhu a i přes odpor lázeňské komise stavbu rozjel sám.

Nejvyšší koncentrace škodlivin v ovzduší

Wed, 08 Mar 2017 14:26:54 +0100

Dnešním teenagerům to musí splývat s popisem chudého kraje z postapokalyptických Hunger Games: Region, kde se umírá ze všech nejdříve, kraj, který zbytku země slouží především jako zásobárna uhlí, místo, odkud všichni chtějí co nejrychleji utéct. Bohužel, nejde o Distrikt 12 z románové fikce Suzanne Collins, ale o severní Čechy 80. let.

Fakta, která pediatři i lékaři hygienické služby dlouhá léta sledovali, hovořila jasně: Obyvatelstvo tehdejšího Severočeského kraje trpělo zvýšeným výskytem alergií, onemocněním dýchacích cest dětí a zhoršenou krvetvorbou. U novorozenců se vyskytoval větší počet vrozených vývojových vad. Oproti Praze se na severu umíralo průměrně o čtyři roky dříve. Komunistické vedení se ale tato fakta snažilo tutlat.