<?xml version="1.0" encoding="utf-8" standalone="yes"?><rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"><channel><title>Průmyslová Revoluce on Teplická NEJ…</title><link>https://www.teplickanej.cz/stitky/pr%C5%AFmyslov%C3%A1-revoluce/</link><description>Recent content in Průmyslová Revoluce on Teplická NEJ…</description><generator>Hugo</generator><language>cs-CZ</language><lastBuildDate>Mon, 27 Mar 2017 16:16:36 +0100</lastBuildDate><atom:link href="https://www.teplickanej.cz/stitky/pr%C5%AFmyslov%C3%A1-revoluce/index.xml" rel="self" type="application/rss+xml"/><item><title>První telefonní linka</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/prvni-telefonni-linka/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 18:26:10 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/prvni-telefonni-linka/</guid><description>&lt;p&gt;Psal se rok 1881 a okres Teplice disponoval největším parním výkonem v celé zemi. Průmyslové srdce monarchie tepalo právě tady; sem plynul kapitál německých, rakouských i anglických bank. Mezi 77 hnědouhelnými doly tehdejšího revíru byste ale našli jen jediný povrchový velkolom, tedy důl rozsahu a způsobu těžby, jaký známe ze stejné oblasti dnes. Šlo o provoz Richarda Hartmanna mezi Ledvicemi a Chotějovicemi, kde se uhlí těžilo od roku 1869.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Hartmann byl průmyslník ze Saské Kamenice (Chemnitz), kde jeho strojírenská firma vyráběla lokomotivy. Konjunktura, kterou přinesla průmyslová revoluce, mu umožnila investovat do technologických novinek. Jednou z nich byl i zázrak z Ameriky – telefon.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Největší instalovaný výkon parních kotlů</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvetsi-instalovany-vykon-parnich-kotlu/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 18:08:02 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvetsi-instalovany-vykon-parnich-kotlu/</guid><description>&lt;p&gt;D&lt;em&gt;ojem kvetoucí někdy roviny jest co možná nejsmutnější. Všude učadlé komíny uhelen, všude hořící, nesnesitelný puch vyvinující haldy mouru. Nekonečné uhelné vlaky na tratích drah všemi směry krajinou protínajících poučí nás o spoustách uhlí, zde těženého…,&lt;/em&gt; napsal v roce 1896 Bedřich Bernau (vlastním jménem Přemysl Bačkora) o Teplicku v desátém svazku &lt;em&gt;Ottova průvodce po Čechách&lt;/em&gt;. Nešlo o lacinou antikampaň snažící se odlákat lázeňské hosty. Celou druhou polovinu 19. století se město z lázní rychle měnilo v průmyslové centrum, hodné věku páry. To, čím byl pro Anglii Manchester, byly bez nadsázky pro Rakousko-Uhersko Teplice.&lt;/p&gt;</description></item></channel></rss>