Němci on Teplická NEJ…

Nejobydlenější hory na světě

Sun, 19 Mar 2017 17:59:40 +0100

Hornictví si v souvislosti s Teplickem i širším regionem spojujeme především díky uhlí. Důležité ale bylo i dolování mnohem starší, těžba stříbra, později též rud cínu nebo wolframu. Krušné hory nezískaly jméno kvůli krušnému životu, ale podle krušování, tedy podle těžby (ve starší literatuře se píše též o Rudohoří, německy jsou hory dodnes Erzgebirge, Rudné pohoří) a nedali jim ho Češi, ale Němci. Germánské osídlení pohraničí pochází ze středověku – Češi žili v nížinách podél řek, s horami ani těžbou kovů neměli zkušenosti, a tak bylo přirozené, že panovnické rody zvaly na specializovanou práci odborníky.

Největší synagoga

Sun, 19 Mar 2017 17:31:00 +0100

V druhé polovině devatenáctého století Židům v Teplicích štěstí přálo: V multikulturním prostředí evropských lázní jim nehrozilo žádné nebezpečí, naopak. Slibně se rozvíjející průmysl potřeboval schopné obchodníky a bankéře – a těmi mnozí Židé dokázali být. V dobách, kdy v Teplicích rostly výstavní budovy jako houby po dešti, tvořili Židé skoro 10 % obyvatelstva. Většina teplických Židů byla nábožensky liberální, zcela integrovaná do tehdejší elity. Z jejich řad pocházeli nejen továrníci, ale také členové zastupitelstva, lékaři i právníci. Vzhledem k tomu, že hovořili také německy, chápali je mnozí jako Němce.

Jediný kraj s kornouty

Sun, 19 Mar 2017 17:27:43 +0100

Novopečení školáci balancující s papírovým kornoutem plným sladkostí, často vyšším, než jsou oni sami – to je obrázek, který můžete v Česku potkat jen na malém území Ústeckého kraje. Proč právě tady?

Historikové dopátrali kořeny takového zvyku až na počátek 19. století, do roku 1810. V několika městech Saska a Durynska se inspirovali původně židovským obyčejem dávat dětem v den prvního studia Tóry sladké pečivo. Měšťácká obdoba ho posunula do podoby báchorky o kornoutovníku, stromu v zahradě pana učitele, který roste spolu s dětmi. Když už je kornout (i budoucí prvňák) dost velký, je čas jít do školy.

Nejslavnější impresário

Sun, 19 Mar 2017 17:24:47 +0100

Rudolf Bing se narodil na začátku 20. století do vídeňské židovské rodiny. Vyučil se knihkupcem, ale brzy přešel do firmy, kterou bychom dnes nazvali produkční a uměleckou agenturou. Doplnil si hudební vzdělání a krátce nato, ve svých 25 letech, dostal první příležitost spoluvést operu v Darmstadtu a později v Berlíně.

V březnu 1933 vyhrála Hitlerova NSDAP volby a z Německa se rychle stávala nacistická diktatura. Na prahu éry, o které Bing musel tušit, že v ní pro rakouského Žida nebude místo, dostal čerstvý třicátník nečekanou nabídku. Jeho přítel Gerhard Scherler, dramaturg lipského divadla, byl osloven německým ministerstvem propagandy. Teplické divadlo totiž v té době nemělo stálý soubor a Goebbelsovo ministerstvo v případném oživení scény spatřovalo šanci pro kontakt se sudetskými Němci. Úředníci nabídli Scherlerovi grant, se kterým by mohl jednu sezónu ufinancovat. Dramaturg potřeboval najít kolegu, který by zorganizoval operní program. Volba padla na Binga.

Největší divadlo v Sudetech

Fri, 17 Mar 2017 22:07:17 +0100

Vyhlášení Československa v říjnu 1918 teplického starostu Dr. Ernsta Walthera zaktivizovalo. Vládl městu, které z více než 80 % obývali Němci, a s novým státem se nijak neidentifikoval. Dva dny po oficiálním vzniku republiky se prakticky s kompletní městskou elitou přihlásil k ideji samostatného státu Deutschböhmen.

Podzim 1918 tak byl v Teplicích krušný. Češi i Němci si navzájem demonstrovali svá odhodlání začlenit město do „svého” státu, trnovanští Sokolové vyrazili na pochod městem. Naděje na národnostní stát, případně na připojení k Německu, padly 7. prosince 1918, kdy město obsadila česká armáda. Do zastupitelstva byli kooptováni Češi, na základě voleb ale samozřejmě vládli Němci a Dr. Walther zůstal i nadále starostou. Na prvním společném jednání dal Walther rezolutně najevo, že na radnici zůstane úřední řečí němčina.

Největší župní sokolský slet

Wed, 15 Mar 2017 20:59:34 +0100

Tělocvičné organizace – německý Turnverein („tělocvičný spolek”) a český Sokol – dbaly vedle tělesné zdatnosti i na národní uvědomění svých členů – Češi na české a Němci na německé.

Sokol v Teplicích vznikl roku 1894. O pouhé dva roky později už jeho členové chtěli ve městě mluvícím z více jak 80 % německy uspořádat župní slet. Strhli tím solidní poprask: Poslanec za zdejší okres interpeloval ve věci české akce Říšškou radu, s jedinou výjimkou se ostře proti postavil i všechen místní tisk a starosta Carl Stöhr, lavírující mezi oběma stranami, nakonec musel rezignovat. Sokolský slet byl zakázán a místo něj se konala německými národovci organizovaná jarní slavnost.

Nejvěrnější nacista

Wed, 15 Mar 2017 20:43:18 +0100

Sotva najdete osud tak černobílý, jako je příběh teplického rodáka Humberta Achamer-Pifradera. Byl to právě on, kdo od začátku až do poslední chvíle zůstal Hitlerovi věrný, ať to stálo, co to stálo. A kdo ke svému cíli šel doslova přes mrtvoly.