<?xml version="1.0" encoding="utf-8" standalone="yes"?><rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"><channel><title>Judita on Teplická NEJ…</title><link>https://www.teplickanej.cz/stitky/judita/</link><description>Recent content in Judita on Teplická NEJ…</description><generator>Hugo</generator><language>cs-CZ</language><lastBuildDate>Wed, 15 Mar 2017 20:52:54 +0100</lastBuildDate><atom:link href="https://www.teplickanej.cz/stitky/judita/index.xml" rel="self" type="application/rss+xml"/><item><title>Nejznámější mediavelista</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejznamejsi-mediavelista/</link><pubDate>Wed, 15 Mar 2017 20:52:54 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejznamejsi-mediavelista/</guid><description>&lt;p&gt;Ještě vám nebylo třicet, inkoust na diplomu z historie na Karlově univerzitě ještě nezaschl – a vy si máte vybrat obor, kterému se budete věnovat. Budou to moderní dějiny? Dnes byste takovou volbu udělat mohli. Uprostřed krvavých padesátých let, během období krátce po monstrprocesech a honech na domnělé čarodějnice i uvnitř KSČ, se jako moudřejší volba jeví výběr něčeho méně konfliktního. Třeba dějin středověku.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Tímhle rozhodováním patrně prošel rodák ze Sobědruh a později nejznámější historik zabývající se středověkem (tedy mediavelista) Dušan Třeštík. Možná nešlo jen o bezpečnou a pragmatickou volbu studijního oboru. Třeštík měl Přemyslovce načtené už na střední škole, kterou studoval v budově dnešního teplického gymnázia. Traduje se, že chodíval o poledních pauzách do nedaleké zámecké zahrady. Když pod zchátralou omítkou jednoho z křídel zámku zahlédl povědomé kvádříkové zdivo, měl jasno: Ta zeď pamatuje ještě královnu Juditu.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejstarší lázně Česka</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejstarsi-lazne-ceska/</link><pubDate>Sun, 12 Mar 2017 21:48:06 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejstarsi-lazne-ceska/</guid><description>&lt;p&gt;V roce 2154 pravděpodobně čeká Tepličany velká oslava. Budou-li se číslovat lázeňské sezóny jako dosud, dojde v ten rok na tisící výročí. Tedy, domnělé výročí. Číslování lázeňské sezóny totiž stojí na stejně vratkých základech, jako objevení zdejších pramenů, umístěné Václavem Hájkem z Libočan do roku 762.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;O objevení teplých vod se kronikář zmiňuje v roce 1539, legenda o opařeném prasátku je připsána o téměř sedmdesát let později. Věrohodnost takové povídačky je pochybná, zvláště když archeologické nálezy potvrzují využívání pramenů Kelty již na začátku letopočtu.&lt;/p&gt;</description></item></channel></rss>