<?xml version="1.0" encoding="utf-8" standalone="yes"?><rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"><channel><title>Duchcov on Teplická NEJ…</title><link>https://www.teplickanej.cz/stitky/duchcov/</link><description>Recent content in Duchcov on Teplická NEJ…</description><generator>Hugo</generator><language>cs-CZ</language><lastBuildDate>Wed, 29 Mar 2017 21:28:51 +0100</lastBuildDate><atom:link href="https://www.teplickanej.cz/stitky/duchcov/index.xml" rel="self" type="application/rss+xml"/><item><title>První telefonní linka</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/prvni-telefonni-linka/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 18:26:10 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/prvni-telefonni-linka/</guid><description>&lt;p&gt;Psal se rok 1881 a okres Teplice disponoval největším parním výkonem v celé zemi. Průmyslové srdce monarchie tepalo právě tady; sem plynul kapitál německých, rakouských i anglických bank. Mezi 77 hnědouhelnými doly tehdejšího revíru byste ale našli jen jediný povrchový velkolom, tedy důl rozsahu a způsobu těžby, jaký známe ze stejné oblasti dnes. Šlo o provoz Richarda Hartmanna mezi Ledvicemi a Chotějovicemi, kde se uhlí těžilo od roku 1869.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Hartmann byl průmyslník ze Saské Kamenice (Chemnitz), kde jeho strojírenská firma vyráběla lokomotivy. Konjunktura, kterou přinesla průmyslová revoluce, mu umožnila investovat do technologických novinek. Jednou z nich byl i zázrak z Ameriky – telefon.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Největší keltský poklad</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvetsi-keltsky-poklad/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 18:16:22 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvetsi-keltsky-poklad/</guid><description>&lt;p&gt;Těžba uhlí a lázeňství moc nejdou dohromady. V první polovině 19. století měly zdejší léčebné koupele světový věhlas a město se honosilo přízviskem &lt;em&gt;Salon Evropy&lt;/em&gt;. V roce 1879 to všechno rychle skončilo – průval na dole Döllinger u Lahoště způsobil pokles hladiny spodních vod a lázeňské prameny se ztratily v hlubinách.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Atmosféru podobnou krachu na newyorské burze zachraňoval navrtáním termy geolog Gustav Laube. Dočasná ztráta teplických pramenů a důlní neštěstí však v důsledku přinesly i jedno archeologické NEJ. Při úpravách vývěru Obřího pramene (nedaleko Döllingeru) tři roky po katastrofě byl totiž objeven dosud největší keltský poklad obsahující více než šestnáct stovek bronzových šperků. Keltové je pravděpodobně obětovali přírodním silám jako vděk za termální vodu.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejstrašidelnější pohádka</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejstrasidelnejsi-pohadka/</link><pubDate>Fri, 10 Mar 2017 21:33:31 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejstrasidelnejsi-pohadka/</guid><description>&lt;p&gt;Krabat je mystický hrdina Lužických Srbů, čarodějův učeň, který poznává, že svým talentem může prospět jak dobrému, tak i zlému. V legendách dokázal mimořádné věci, třeba vyčarovat vojsko z hrsti ovsa. Ústně předávané příběhy zachytili dva autoři, Lužický Srb Jurij Brězan a český Němec Otfried Preußler. Oba ale čerpají z lužickosrbských pověstí, které mají reálné předlohy. Tím se dostáváme do okresu Teplice.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Mezi národy žijícími v údolí mezi Českým středohořím a Krušnými horami se krátce mihli i Lužičtí Srbové. Jejich stopy najdete třeba v horních knihách města Krupky, anebo v příjmeních obyvatel okolních obcí. Skupina, která přišla a zase odešla, si ale do Lužice odnesla i příběh od Oseka a Duchcova.&lt;/p&gt;</description></item></channel></rss>