<?xml version="1.0" encoding="utf-8" standalone="yes"?><rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"><channel><title>Doprava on Teplická NEJ…</title><link>https://www.teplickanej.cz/stitky/doprava/</link><description>Recent content in Doprava on Teplická NEJ…</description><generator>Hugo</generator><language>cs-CZ</language><lastBuildDate>Mon, 27 Mar 2017 16:16:43 +0100</lastBuildDate><atom:link href="https://www.teplickanej.cz/stitky/doprava/index.xml" rel="self" type="application/rss+xml"/><item><title>Nejstarší tramvajová síť</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejstarsi-tramvajova-sit/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 18:32:11 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejstarsi-tramvajova-sit/</guid><description>&lt;p&gt;J&lt;em&gt;e to švanda a nestojí mnoho!&lt;/em&gt; napsal 27. června 1895 &lt;em&gt;Teplicko-šanovský oznamovatel (Teplitz-Schonauer Anzeiger)&lt;/em&gt; o právě zprovozněné dráze v dnešní ulici 28. října. Slogan vábil dokonale: Počet zákazníků dopravního podniku rostl lineárně189 až do roku 1959, kdy byly teplické tramvaje zrušeny.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Městská hromadná doprava patřila na konci 19. století jen do velkých měst: V Brně, Ostravě a Košicích jezdily parní tramvaje, v Praze fungovala koněspřežka. V Teplicích se za hojné podpory knížete Clary-Aldringena nebáli pustit do první elektrické dráhy Českého království (pokud pomineme spíše reklamní provoz Františka Křižíka na Letné). Motivací pro investory jistě byly i zisky z potenciální nákladní přepravy; ta se však nikdy v zamýšlené podobě nerealizovala.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejvýnosnější železnice monarchie</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvynosnejsi-zeleznice-monarchie/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 18:02:46 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvynosnejsi-zeleznice-monarchie/</guid><description>&lt;p&gt;Tepličtí rodáci si při cestě vlakem do jiného (podobně velkého nebo i většího) města nemohou nevšimnout, že ve srovnání s ostatními je budova teplického hlavního nádraží mimořádně majestátní. Podobně nápadný je rozdíl v hustotě vlakových tratí v okolí Teplic a ve zbytku země. Není to náhoda – příčinou mimořádného rozvoje železničního podnikání je totiž těžba uhlí.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Dr. Stradal, vážená osobnost, podnikatel a také městský radní, měl na byznys vynikající čich. Pochopil, že ruční těžba uhlí pro lokální trh, která v té době patřila v pánvi pod Krušnými horami k málo významným investicím, má velký potenciál za jediné podmínky: Pokud bude k dispozici železnice, po které by bylo možné uhlím sytit hladový saský trh. Poté, co se monarchie neměla ke stavbě navrhované dráhy, založil Stradal &lt;em&gt;k.k. privilegierte Aussig-Teplitzer Eisenbahn&lt;/em&gt; (ATE) – Ústecko-teplickou dráhu a i přes odpor lázeňské komise stavbu rozjel sám.&lt;/p&gt;</description></item></channel></rss>