<?xml version="1.0" encoding="utf-8" standalone="yes"?><rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"><channel><title>ATE on Teplická NEJ…</title><link>https://www.teplickanej.cz/stitky/ate/</link><description>Recent content in ATE on Teplická NEJ…</description><generator>Hugo</generator><language>cs-CZ</language><lastBuildDate>Mon, 27 Mar 2017 16:16:43 +0100</lastBuildDate><atom:link href="https://www.teplickanej.cz/stitky/ate/index.xml" rel="self" type="application/rss+xml"/><item><title>Největší instalovaný výkon parních kotlů</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvetsi-instalovany-vykon-parnich-kotlu/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 18:08:02 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvetsi-instalovany-vykon-parnich-kotlu/</guid><description>&lt;p&gt;D&lt;em&gt;ojem kvetoucí někdy roviny jest co možná nejsmutnější. Všude učadlé komíny uhelen, všude hořící, nesnesitelný puch vyvinující haldy mouru. Nekonečné uhelné vlaky na tratích drah všemi směry krajinou protínajících poučí nás o spoustách uhlí, zde těženého…,&lt;/em&gt; napsal v roce 1896 Bedřich Bernau (vlastním jménem Přemysl Bačkora) o Teplicku v desátém svazku &lt;em&gt;Ottova průvodce po Čechách&lt;/em&gt;. Nešlo o lacinou antikampaň snažící se odlákat lázeňské hosty. Celou druhou polovinu 19. století se město z lázní rychle měnilo v průmyslové centrum, hodné věku páry. To, čím byl pro Anglii Manchester, byly bez nadsázky pro Rakousko-Uhersko Teplice.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejvýnosnější železnice monarchie</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvynosnejsi-zeleznice-monarchie/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 18:02:46 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvynosnejsi-zeleznice-monarchie/</guid><description>&lt;p&gt;Tepličtí rodáci si při cestě vlakem do jiného (podobně velkého nebo i většího) města nemohou nevšimnout, že ve srovnání s ostatními je budova teplického hlavního nádraží mimořádně majestátní. Podobně nápadný je rozdíl v hustotě vlakových tratí v okolí Teplic a ve zbytku země. Není to náhoda – příčinou mimořádného rozvoje železničního podnikání je totiž těžba uhlí.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Dr. Stradal, vážená osobnost, podnikatel a také městský radní, měl na byznys vynikající čich. Pochopil, že ruční těžba uhlí pro lokální trh, která v té době patřila v pánvi pod Krušnými horami k málo významným investicím, má velký potenciál za jediné podmínky: Pokud bude k dispozici železnice, po které by bylo možné uhlím sytit hladový saský trh. Poté, co se monarchie neměla ke stavbě navrhované dráhy, založil Stradal &lt;em&gt;k.k. privilegierte Aussig-Teplitzer Eisenbahn&lt;/em&gt; (ATE) – Ústecko-teplickou dráhu a i přes odpor lázeňské komise stavbu rozjel sám.&lt;/p&gt;</description></item></channel></rss>