21st Century on Teplická NEJ…

Největší arabská komunita v severních Čechách

Wed, 08 Nov 2017 10:00:54 +0100

Islamofóbní odnož Parlametních listů, web Eurabia, nepíše o žádném městě tak často jako o Teplicích. Že jsou tepličtí Arabové pro jistou složku společnosti horké téma, dokládá nejen počet článků na serveru, ale především jejich titulky: třeba “Chystá se v Teplicích mešita občanům za zády?” nebo “Arabské Teplice aneb Na invazi jsme připraveni, říká primátor”. Čím si Teplice takovou pozornost české protiislámské fronty zasloužily?

Teplice jsou tímto aspektem mezi srovnatelnými českými městy skutečně mimořádné, vedle Prahy a Brna je tu např. třetí (a zatím poslední) muslimská obec. Největší pozornost mají klienti lázní, především občané Kuvajtu. Jejich dlouhodobě vysoký podíl mezi lázeňskými hosty pramení z kontraktů uzavřených na konci devadesátých let. S odlivem tuzemské klientely se počet Kuvajťanů zvyšoval až do roku 2014, kdy politické vedení Kuvajtu v rámci předvolební kampaně zaplatilo mimořádně vysokému počtu občanů lázeňskou kúru. Přestože s pacientem jezdí celá rodina a počet sezónních návštěvníků převýší trvale usazené Araby, pro město je důležité budovat vztahy zejména se zdejší komunitou.

Nejoblíbenější skupina Česka

Sun, 26 Mar 2017 12:07:01 +0100

Žádná jiná kapela nezískala v lidovém hlasování Českého slavíka devětkrát. Kabáti, kteří se dali dohromady na konci chřadnoucího socialismu, v textech Milana Špalka dokážou zachytit ducha porevoluční éry. Ať už to byla alegorie mafiánského kapitalismu raných devadesátých let (Colorado), text o práci na šachtě (Dole v dole) nebo o chobotnici politiky a byznysu (Banditi di Praga), Kabáti ve zkratce vystihli to, o čem si většina národa povídala u piva.

Nejen témata, ale i rocková drsnost vychází z toho, v čem pětice členů kapely vyrůstala, tedy z Teplic pozdní normalizace. Ty byly tehdy vyhlášené punkovou, metalovou a hardrockovou (samozřejmě neoficiální) scénou. Pocit zmaru v kdysi slavných lázních, které ale celé dětství a dospívání Kabátů halil stále častější smog, se do mladých hluboce zarýval. Pod taktovkou energetických plánovačů vyhazovali pyrotechnici celé čtvrti nebo i města v okolí do vzduchu; není proto divu, že bylo třeba jistého ventilu. Tím byly i písně, zpočátku postavené hlavně na vulgaritách.

Největší producent plochého skla

Sun, 19 Mar 2017 18:44:47 +0100

V druhé polovině 19. století se z Teplic velice rychle stalo významné průmyslové město. Ze stovek velkých fabrik ale v třetím tisíciletí prosperuje jen jediná – sklárna, dnes součást koncernu Asahi Glass Company.

Příběh začal Josephem Maxem Mühligem, který v roce 1890 staví v Řetenicích závod orientovaný na výrobu plochého skla. Továrna nese jméno průmyslníkovy manželky – Mariina huť. Mühligovi se daří, brzy v Hostomicích staví filiálku, Maxovu huť, a na začátku 20. století sklárnu Žofie v Újezdečku. Expanze brzy překročí hranice okresu.

Nejlepší evropský fotbalista

Sun, 19 Mar 2017 17:56:38 +0100

Jen dva Češi byli vyznamenáni Zlatým míčem, oceněním pro nejlepšího evropského fotbalistu: Josef Masopust v roce 1962 a Pavel Nedvěd o 43 let později. Právě Josef Masopust má k Teplicím velmi blízko: Nejenže tady začínal svou profesionální dráhu, ale také tu našel svou manželku.

Masopust přišel do Teplic v devatenácti letech. Tehdejší trenér zdejšího prvoligového klubu Rudolf Vytlačil Josefa zařadil do týmu jako mládežnický talent. V teplickém dresu dal během dvou sezón (ve kterých sehrál 54 zápasů) deset gólů. Odchod do pražské Dukly v roce 1952 ovšem Masopustovo pouto k severočeským lázním nepřeťal. Josef se tu totiž seznámil se svou ženou Věrou, jejíž otec byl trnovanským řezníkem. Manželé Masopustovi město ještě nedávno navštěvovali, žili tu jejich příbuzní. Josef byl patronem teplické fotbalové přípravky Junior Teplice. Nepřekvapí proto, že právě Masopust (spolu s Pavlem Verbířem) byl jako první uveden do Síně slávy FK Teplice.

Nejstarší salesián v Česku

Sun, 19 Mar 2017 17:37:03 +0100

Zkuste se některého z Tepličanů zeptat na klášter – je tu nějaký? Tak určitě – ten románský, založený královnou Juditou, pak bývalý penzionát sester boromejek v Alejní ulici. A ještě jeden, moderní, stále živý – ačkoli jeho obyvatelé by se jistě slovu „klášter“ bránili. Na římskokatolické faře na Zámeckém náměstí žije osm členů salesiánů Dona Boska, moderního řádu, který pečuje o zanedbanou mládež a v nejlepším slova smyslu dělá sociální práci.

Jediný kraj s kornouty

Sun, 19 Mar 2017 17:27:43 +0100

Novopečení školáci balancující s papírovým kornoutem plným sladkostí, často vyšším, než jsou oni sami – to je obrázek, který můžete v Česku potkat jen na malém území Ústeckého kraje. Proč právě tady?

Historikové dopátrali kořeny takového zvyku až na počátek 19. století, do roku 1810. V několika městech Saska a Durynska se inspirovali původně židovským obyčejem dávat dětem v den prvního studia Tóry sladké pečivo. Měšťácká obdoba ho posunula do podoby báchorky o kornoutovníku, stromu v zahradě pana učitele, který roste spolu s dětmi. Když už je kornout (i budoucí prvňák) dost velký, je čas jít do školy.

Nejkrásnější žena Česka

Thu, 16 Mar 2017 22:50:24 +0100

Těžko říct, zda se na některých místech rodí více krásných žen než jinde. Z Teplic pocházejí dvě známé modelky: Daniela Peštová a o 12 let mladší Lucie Králová. Králová se přitom do města opakovaně vrací.

Lucie Králová se začala na kariéru v modelingu připravovat brzy: V patnácti letech se poprvé předvedla na soutěži DDM Teplice Miss Teenager, od jedenadvaceti pak sbírala tituly různých soutěží krásy pravidelně. V roce 2005 zvítězila jako Miss ČR.

NEJdéle sloužící primátor

Thu, 16 Mar 2017 22:47:02 +0100

V Praze se Teplicím údajně říká Kuberov. Ne nadarmo: Málokdo je takovým symbolem města, jako jeho primátor. Komunální volby bez výjimky vyhrává od roku 1994 a je tak nejdéle sloužícím představitelem statutárního města v Česku.

V Praze si Jaroslav Kubera údajně získal přezdívku „víkendový primátor“: K náročnému vedení statutárního města již patnáctým rokem zastává funkci senátora, v rámci horní komory parlamentu navíc předsedal výboru, klubu i Senátu jako celku. Od podzimu 2016 je navíc i krajským zastupitelem. Radnice přesto šlape tak, jak si primátor přeje: Občan o ní vlastně neví. Nejvýraznější Kuberovou stopou je pro většinu Tepličanů přehršel výroků podporujících kouření.

Nejznámější mediavelista

Wed, 15 Mar 2017 20:52:54 +0100

Ještě vám nebylo třicet, inkoust na diplomu z historie na Karlově univerzitě ještě nezaschl – a vy si máte vybrat obor, kterému se budete věnovat. Budou to moderní dějiny? Dnes byste takovou volbu udělat mohli. Uprostřed krvavých padesátých let, během období krátce po monstrprocesech a honech na domnělé čarodějnice i uvnitř KSČ, se jako moudřejší volba jeví výběr něčeho méně konfliktního. Třeba dějin středověku.

Tímhle rozhodováním patrně prošel rodák ze Sobědruh a později nejznámější historik zabývající se středověkem (tedy mediavelista) Dušan Třeštík. Možná nešlo jen o bezpečnou a pragmatickou volbu studijního oboru. Třeštík měl Přemyslovce načtené už na střední škole, kterou studoval v budově dnešního teplického gymnázia. Traduje se, že chodíval o poledních pauzách do nedaleké zámecké zahrady. Když pod zchátralou omítkou jednoho z křídel zámku zahlédl povědomé kvádříkové zdivo, měl jasno: Ta zeď pamatuje ještě královnu Juditu.

Nejznámější československý letec RAF

Wed, 15 Mar 2017 20:48:37 +0100

Kdo někdy viděl film otce a syna Svěrákových Tmavomodrý svět, příběh Františka Fajtla už trochu zná. Scénář o československých pilotech ve službách britského letectva Royal Air Force (RAF) za druhé světové války totiž z Fajtlových memoárů vychází.

Fajtl se narodil roku 1912 v Doníně, okres Louny. V místě chodil na „měšťanku“, střední školu absolvoval v Trnovanech, kde navštěvoval obchodní akademii. Svůj vliv na pozdější Fajtlovu zarputilou službu vlasti mělo intenzivní zapojení v Sokole, a to jak na Lounsku, tak v Teplicích. František Fajtl po celé čtyři roky studia pravděpodobně chodil do sokolovny u budovy českých (tedy menšinových) škol na dnešním Metelkově náměstí.