<?xml version="1.0" encoding="utf-8" standalone="yes"?><rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"><channel><title>20th Century on Teplická NEJ…</title><link>https://www.teplickanej.cz/stitky/20th-century/</link><description>Recent content in 20th Century on Teplická NEJ…</description><generator>Hugo</generator><language>cs-CZ</language><lastBuildDate>Mon, 26 Mar 2018 09:10:32 +0100</lastBuildDate><atom:link href="https://www.teplickanej.cz/stitky/20th-century/index.xml" rel="self" type="application/rss+xml"/><item><title>Nejvyšší Mozartova socha</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvyssi-mozartova-socha/</link><pubDate>Wed, 15 Nov 2017 10:00:18 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvyssi-mozartova-socha/</guid><description>&lt;p&gt;Je Mozart největším skladatelem všech dob? Otázku hodnou kavárenské debaty můžeme uzavřít tvrzením, že rakouský génius rozhodně velký skladatel byl a zasloužil by si proto i velkou sochu. Souhrou různých okolností se stalo, že ta nejvyšší stojí v Teplicích.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Bizarní je, že na rozdíl od řady dalších skladatelů (namátkou třeba Beethoven, Wagner, Liszt, Chopin ad.) Mozart teplické lázně nikdy nenavštívil a vlastně s nimi ani neměl nic společného. Mozart často navštěvoval Prahu (kde byl hostem operního podnikatele Duška); motivaci jezdit do Teplic, kde na konci 18. století nebylo žádné veřejné, natož velké divadlo, ale neměl. Kde se tu tedy jeho socha vzala?&lt;/p&gt;</description></item><item><title>První sekt francouzského typu</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/prvni-sekt-francouzskeho-typu/</link><pubDate>Wed, 01 Nov 2017 10:00:18 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/prvni-sekt-francouzskeho-typu/</guid><description>&lt;p&gt;Těžko hádat, zda měl Louis Girardot raději sekt, anebo ženy. Obě vášně se mu často spojovaly a stály v pozadí největších zvratů jeho života. Konečně, sám měl prohlásit, že sekt miluje proto, že „je blízký ženám a ženy jsou pak bližší vám.“&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Rodák z Épernay výrobu pravého šampaňského odkoukal jako učeň v Moët &amp;amp; Chandon. Po dokončení školy se mladík rozhodl výrobu šířit po Evropě. Okolnosti druhé světové války ho donutily přestat s nomádským způsobem života a usadit se. Girardot si vybral střední Evropu, mimo jiné také proto, že leží přibližně na stejné rovnoběžce, jako jeho rodné město v kraji Champagne. Na Teplice pravděpodobně sázel jako na lázně, jejímž hostům bude moci své produkty snadno prodat. Dovezl francouzské kvasinky, změnil způsob výroby a s prvními lahvemi si v Šanově otevřel svůj první sklep. Podnikání skončilo znárodněním v roce 1948 a jeho “přeložením” do Starého Plzence, kde působil jako expert.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejoblíbenější skupina Česka</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejoblibenejsi-skupina-ceska/</link><pubDate>Sun, 26 Mar 2017 12:07:01 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejoblibenejsi-skupina-ceska/</guid><description>&lt;p&gt;Žádná jiná kapela nezískala v lidovém hlasování Českého slavíka devětkrát. Kabáti, kteří se dali dohromady na konci chřadnoucího socialismu, v textech Milana Špalka dokážou zachytit ducha porevoluční éry. Ať už to byla alegorie mafiánského kapitalismu raných devadesátých let (&lt;em&gt;Colorado&lt;/em&gt;), text o práci na šachtě (&lt;em&gt;Dole v dole&lt;/em&gt;) nebo o chobotnici politiky a byznysu (&lt;em&gt;Banditi di Praga&lt;/em&gt;), Kabáti ve zkratce vystihli to, o čem si většina národa povídala u piva.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Nejen témata, ale i rocková drsnost vychází z toho, v čem pětice členů kapely vyrůstala, tedy z Teplic pozdní normalizace. Ty byly tehdy vyhlášené punkovou, metalovou a hardrockovou (samozřejmě neoficiální) scénou. Pocit zmaru v kdysi slavných lázních, které ale celé dětství a dospívání Kabátů halil stále častější smog, se do mladých hluboce zarýval. Pod taktovkou energetických plánovačů vyhazovali pyrotechnici celé čtvrti nebo i města v okolí do vzduchu; není proto divu, že bylo třeba jistého ventilu. Tím byly i písně, zpočátku postavené hlavně na vulgaritách.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Největší producent plochého skla</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvetsi-producent-plocheho-skla/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 18:44:47 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvetsi-producent-plocheho-skla/</guid><description>&lt;p&gt;V druhé polovině 19. století se z Teplic velice rychle stalo významné průmyslové město. Ze stovek velkých fabrik ale v třetím tisíciletí prosperuje jen jediná – sklárna, dnes součást koncernu Asahi Glass Company.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Příběh začal Josephem Maxem Mühligem, který v roce 1890 staví v Řetenicích závod orientovaný na výrobu plochého skla. Továrna nese jméno průmyslníkovy manželky – Mariina huť. Mühligovi se daří, brzy v Hostomicích staví filiálku, Maxovu huť, a na začátku 20. století sklárnu Žofie v Újezdečku. Expanze brzy překročí hranice okresu.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejznámější secesní porcelánka</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejznamejsi-secesni-porcelanka/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 18:35:24 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejznamejsi-secesni-porcelanka/</guid><description>&lt;p&gt;Řemeslná dokonalost, moderní secesní design a – jak píše dobový žurnál – &lt;em&gt;„velmi atraktivně působící poprsí žen, která svědčí o rafinovaném vkusu ve svižném pojetí“&lt;/em&gt;. To všechno učinilo z trnovanské továrny na vázy, džbány, konvičky a figury &lt;em&gt;Riesner, Stellmacher &amp;amp; Kessel, Amphora&lt;/em&gt; dobovou špičku.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Alfred Stellmacher, durynský rodák, přišel do Trnovan z Prahy v šedesátých letech 19. století. V té době šlo o ves o zhruba čtrnácti stovkách obyvatel. Začínající podnikatel dobře vyhmátl poptávku, sehnal schopné řemeslníky a od roku 1893 tak pravidelně sbíral ocenění z mezinárodních soutěží a výstav: Získal nejvyšší cenu v Chicagu, na přelomu století zlatou medaili v Paříži, o rok později též v Petrohradě. Firemní vzorkovny a prodejny v Berlíně, Vídni a Paříži odebíraly na export asi 95 % produkce.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejvlivnější důlní katastrofa</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvlivnejsi-dulni-katastrofa/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 18:29:15 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvlivnejsi-dulni-katastrofa/</guid><description>&lt;p&gt;Budeme-li pátrat po tom, proč je pánevní oblast tradičně nejrudější oblastí Česka, příčinu je třeba hledat ještě před druhou světovou válkou. Těžba uhlí totiž ještě v době první republiky platila za ukázkový příklad bezohledného kapitalismu, proti kterému se jinde odbory bouřily už sto let před tím. Zájmy investorů (tedy těžit co nejvíce za co nejnižší náklady) vedly k omezování bezpečnostních a zdravotních potřeb personálu. Už v roce 1879 přinesl průval na dole Döllinger kvůli nezodpovědnému přístupu majitele smrt 23 lidem. Dva z nich pracovali na nedalekém dole Nelson, kam voda též protekla.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>První profesor paleobotaniky</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/prvni-profesor-paleobotaniky/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 18:22:29 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/prvni-profesor-paleobotaniky/</guid><description>&lt;p&gt;Karl Rudolph se uměl narodit: V roce 1881 přišel na svět do rodiny teplického architekta Hermanna Rudolpha. Ten právě dokončoval projekt zdejší nové synagogy a zanedlouho ho čekaly i zakázky na výstavbu nádraží Ústecko-teplické dráhy. Stejně jako další pánové od železnice se podílel jak na správě města, tak na slibně se rozvíjejícím byznysu.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Právě podíl jeho rodiny v hnědouhelných dolech inspiroval mladého Karla k výběru studijní specializace. Gymnázium vystudoval v Teplicích; jako syn z prominentní rodiny pokračoval ve studiu ve Vídni. Právě tam se zaměřil na botaniku a geologii.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejobydlenější hory na světě</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejobydlenejsi-hory-na-svete/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 17:59:40 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejobydlenejsi-hory-na-svete/</guid><description>&lt;p&gt;Hornictví si v souvislosti s Teplickem i širším regionem spojujeme především díky uhlí. Důležité ale bylo i dolování mnohem starší, těžba stříbra, později též rud cínu nebo wolframu. Krušné hory nezískaly jméno kvůli krušnému životu, ale podle krušování, tedy podle těžby (ve starší literatuře se píše též o &lt;em&gt;Rudohoří&lt;/em&gt;, německy jsou hory dodnes &lt;em&gt;Erzgebirge&lt;/em&gt;, &lt;em&gt;Rudné pohoří&lt;/em&gt;) a nedali jim ho Češi, ale Němci. Germánské osídlení pohraničí pochází ze středověku – Češi žili v nížinách podél řek, s horami ani těžbou kovů neměli zkušenosti, a tak bylo přirozené, že panovnické rody zvaly na specializovanou práci odborníky.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejlepší evropský fotbalista</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejlepsi-evropsky-fotbalista/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 17:56:38 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejlepsi-evropsky-fotbalista/</guid><description>&lt;p&gt;Jen dva Češi byli vyznamenáni Zlatým míčem, oceněním pro nejlepšího evropského fotbalistu: Josef Masopust v roce 1962 a Pavel Nedvěd o 43 let později. Právě Josef Masopust má k Teplicím velmi blízko: Nejenže tady začínal svou profesionální dráhu, ale také tu našel svou manželku.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Masopust přišel do Teplic v devatenácti letech. Tehdejší trenér zdejšího prvoligového klubu Rudolf Vytlačil Josefa zařadil do týmu jako mládežnický talent. V teplickém dresu dal během dvou sezón (ve kterých sehrál 54 zápasů) deset gólů. Odchod do pražské Dukly v roce 1952 ovšem Masopustovo pouto k severočeským lázním nepřeťal. Josef se tu totiž seznámil se svou ženou Věrou, jejíž otec byl trnovanským řezníkem. Manželé Masopustovi město ještě nedávno navštěvovali, žili tu jejich příbuzní. Josef byl patronem teplické fotbalové přípravky Junior Teplice. Nepřekvapí proto, že právě Masopust (spolu s Pavlem Verbířem) byl jako první uveden do Síně slávy FK Teplice.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>První zaoceánský fotbalový zájezd</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/prvni-zaoceansky-fotbalovy-zajezd/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 17:53:50 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/prvni-zaoceansky-fotbalovy-zajezd/</guid><description>&lt;p&gt;Došlo k tomu vlastně shodou náhod: V roce 1922 byli na jihoamerické turné pozvání vídeňští amatérští fotbalisté. Protože jim to ale pro jejich neprofesionální status domovská asociace nedovolila, odcestoval za Atlantik mančaft &lt;em&gt;Teplitzer FK&lt;/em&gt;, prvoligový klub existující v letech 1903 až 1939. První zaoceánský fotbalový zájezd mužstva z českých zemí je spojen s kořeny fotbalu v lázeňském městě.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Klub hrál na pozdějším stadionu „U Drožďárny”, tedy v místě parkoviště dnešního hypermarketu Albert na Dubské ulici. Ten byl po sedm let (1929 až 1936) svědkem zápasů první ligy. Teplickým se nejlépe dařilo roku 1934, kdy v nejvyšší československé soutěži obsadili 4. místo a kvalifikovali se na tehdy populární &lt;em&gt;Středoevropský pohár&lt;/em&gt;160. V soutěži, která je pokládána za předchůdce Ligy mistrů, vypadl náš klub v základním kole. Tepličtí mj. prohráli s Juventusem 4:2161.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>První profesionální cyklista</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/prvni-profesionalni-cyklista/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 17:51:38 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/prvni-profesionalni-cyklista/</guid><description>&lt;p&gt;Který cyklista by neznal legendárního Jaroslava Cihláře, nejlepšího poválečného sprintera! Kdo ale zná Emanuela Kudelu, závodnické eso cyklistického sprintu, jezdce na tandemu a samozřejmě teplického rodáka?&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Kudela se narodil 26. července 1876. Vyučil se obchodníkem a už v 19 letech se začal věnovat moderní cyklistice, nejprve silniční, pak sálové. Zvlášť úspěšný byl na dvojkole, a to v páru s jezdci Oskarem Peterem, Paulem Mündnerem nebo Woody Hedspathem.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Kudela zemřel na následky zranění 22. září 1920 při závodu na berlínské letní olympiádě. Zapomněli jsme na něj proto, že je místo v Teplicích pohřben v Berlíně? Ne. Zapomněli jsme na něj, protože ho považujeme za Němce.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejtěžší výstup Saského Švýcarska</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejtezsi-vystup-saskeho-svycarska/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 17:47:39 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejtezsi-vystup-saskeho-svycarska/</guid><description>&lt;p&gt;Emanuel Strubich se v Teplicích roku 1887 narodil do špatné doby: Nejlépe by mu asi bylo bez peněz, na skále; nikoli uprostřed průmyslového věku. Emanuel Strubich, jeden z nejlepších horolezců své doby, byl romantikem &lt;em&gt;par excellence&lt;/em&gt;.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Strubich ve svém rodném městě strávil dětství, pak se vyučil krejčím a odjel za štěstím do Drážďan. Nešlo mu ale o práci – většinu svého života byl chudý jako kostelní myš. Saská metropole ale leží blízko jím milovaného labského pískovcového kaňonu.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejstarší salesián v Česku</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejstarsi-salesian-v-cesku/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 17:37:03 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejstarsi-salesian-v-cesku/</guid><description>&lt;p&gt;Zkuste se některého z Tepličanů zeptat na klášter – je tu nějaký? Tak určitě – ten románský, založený královnou Juditou, pak bývalý penzionát sester boromejek v Alejní ulici. A ještě jeden, moderní, stále živý – ačkoli jeho obyvatelé by se jistě slovu „klášter“ bránili. Na římskokatolické faře na Zámeckém náměstí žije osm členů salesiánů Dona Boska, moderního řádu, který pečuje o zanedbanou mládež a v nejlepším slova smyslu dělá sociální práci.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Největší internační tábor pro řeholníky</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvetsi-internacni-tabor-pro-reholniky/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 17:34:56 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvetsi-internacni-tabor-pro-reholniky/</guid><description>&lt;p&gt;Oddanost Bohu namísto věrnosti Straně byla komunistům vždy trnem v oku. Není divu, že nové vedení státu namířilo jednu z prvních akcí právě proti nejhouževnatějším a nejorganizovanějším církevním strukturám, totiž proti řeholním řádům katolické církve.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Předsednictvo KSČ na prahu roku 1950 rozhodlo o tzv. &lt;em&gt;„Akci K“&lt;/em&gt;. Její předehrou byl monstrproces s představiteli některých řádů se vším, co k justičnímu divadlu patří. Když pak v polovině dubna téhož roku vtrhla tajná policie do 125 klášterů, často svůj krok zdůvodňovala jako „ochranu před hněvem pracujícího lidu.“ Hněv byl ale důsledkem připraveného tyátru.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Největší synagoga</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvetsi-synagoga/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 17:31:00 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvetsi-synagoga/</guid><description>&lt;p&gt;V druhé polovině devatenáctého století Židům v Teplicích štěstí přálo: V multikulturním prostředí evropských lázní jim nehrozilo žádné nebezpečí, naopak. Slibně se rozvíjející průmysl potřeboval schopné obchodníky a bankéře – a těmi mnozí Židé dokázali být. V dobách, kdy v Teplicích rostly výstavní budovy jako houby po dešti, tvořili Židé skoro 10 % obyvatelstva. Většina teplických Židů byla nábožensky liberální, zcela integrovaná do tehdejší elity. Z jejich řad pocházeli nejen továrníci, ale také členové zastupitelstva, lékaři i právníci. Vzhledem k tomu, že hovořili také německy, chápali je mnozí jako Němce.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejslavnější impresário</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejslavnejsi-impresario/</link><pubDate>Sun, 19 Mar 2017 17:24:47 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejslavnejsi-impresario/</guid><description>&lt;p&gt;Rudolf Bing se narodil na začátku 20. století do vídeňské židovské rodiny. Vyučil se knihkupcem, ale brzy přešel do firmy, kterou bychom dnes nazvali produkční a uměleckou agenturou. Doplnil si hudební vzdělání a krátce nato, ve svých 25 letech, dostal první příležitost spoluvést operu v Darmstadtu a později v Berlíně.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;V březnu 1933 vyhrála Hitlerova NSDAP volby a z Německa se rychle stávala nacistická diktatura. Na prahu éry, o které Bing musel tušit, že v ní pro rakouského Žida nebude místo, dostal čerstvý třicátník nečekanou nabídku. Jeho přítel Gerhard Scherler, dramaturg lipského divadla, byl osloven německým ministerstvem propagandy. Teplické divadlo totiž v té době nemělo stálý soubor a Goebbelsovo ministerstvo v případném oživení scény spatřovalo šanci pro kontakt se sudetskými Němci. Úředníci nabídli Scherlerovi grant, se kterým by mohl jednu sezónu ufinancovat. Dramaturg potřeboval najít kolegu, který by zorganizoval operní program. Volba padla na Binga.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Největší divadlo v Sudetech</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvetsi-divadlo-v-sudetech/</link><pubDate>Fri, 17 Mar 2017 22:07:17 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvetsi-divadlo-v-sudetech/</guid><description>&lt;p&gt;Vyhlášení Československa v říjnu 1918 teplického starostu Dr. Ernsta Walthera zaktivizovalo. Vládl městu, které z více než 80 % obývali Němci, a s novým státem se nijak neidentifikoval. Dva dny po oficiálním vzniku republiky se prakticky s kompletní městskou elitou přihlásil k ideji samostatného státu &lt;em&gt;Deutschböhmen&lt;/em&gt;.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Podzim 1918 tak byl v Teplicích krušný. Češi i Němci si navzájem demonstrovali svá odhodlání začlenit město do „svého” státu, trnovanští Sokolové vyrazili na pochod městem. Naděje na národnostní stát, případně na připojení k Německu, padly 7. prosince 1918, kdy město obsadila česká armáda. Do zastupitelstva byli kooptováni Češi, na základě voleb ale samozřejmě vládli Němci a Dr. Walther zůstal i nadále starostou. Na prvním společném jednání dal Walther rezolutně najevo, že na radnici zůstane úřední řečí němčina.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejkrásnější žena Česka</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejkrasnejsi-zena-ceska/</link><pubDate>Thu, 16 Mar 2017 22:50:24 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejkrasnejsi-zena-ceska/</guid><description>&lt;p&gt;Těžko říct, zda se na některých místech rodí více krásných žen než jinde. Z Teplic pocházejí dvě známé modelky: Daniela Peštová a o 12 let mladší Lucie Králová. Králová se přitom do města opakovaně vrací.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Lucie Králová se začala na kariéru v modelingu připravovat brzy: V patnácti letech se poprvé předvedla na soutěži DDM Teplice Miss Teenager, od jedenadvaceti pak sbírala tituly různých soutěží krásy pravidelně. V roce 2005 zvítězila jako Miss ČR.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>NEJdéle sloužící primátor</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejdele-slouzici-primator/</link><pubDate>Thu, 16 Mar 2017 22:47:02 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejdele-slouzici-primator/</guid><description>&lt;p&gt;V Praze se Teplicím údajně říká Kuberov. Ne nadarmo: Málokdo je takovým symbolem města, jako jeho primátor. Komunální volby bez výjimky vyhrává od roku 1994 a je tak nejdéle sloužícím představitelem statutárního města v Česku.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;V Praze si Jaroslav Kubera údajně získal přezdívku „víkendový primátor“: K náročnému vedení statutárního města již patnáctým rokem zastává funkci senátora, v rámci horní komory parlamentu navíc předsedal výboru, klubu i Senátu jako celku. Od podzimu 2016 je navíc i krajským zastupitelem. Radnice přesto šlape tak, jak si primátor přeje: Občan o ní vlastně neví. Nejvýraznější Kuberovou stopou je pro většinu Tepličanů přehršel výroků podporujících kouření.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Největší župní sokolský slet</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvetsi-zupni-sokolsky-slet/</link><pubDate>Wed, 15 Mar 2017 20:59:34 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvetsi-zupni-sokolsky-slet/</guid><description>&lt;p&gt;Tělocvičné organizace – německý Turnverein („tělocvičný spolek”) a český Sokol – dbaly vedle tělesné zdatnosti i na národní uvědomění svých členů – Češi na české a Němci na německé.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Sokol v Teplicích vznikl roku 1894. O pouhé dva roky později už jeho členové chtěli ve městě mluvícím z více jak 80 % německy uspořádat župní slet. Strhli tím solidní poprask: Poslanec za zdejší okres interpeloval ve věci české akce Říšškou radu, s jedinou výjimkou se ostře proti postavil i všechen místní tisk a starosta Carl Stöhr, lavírující mezi oběma stranami, nakonec musel rezignovat. Sokolský slet byl zakázán a místo něj se konala německými národovci organizovaná jarní slavnost.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejznámější mediavelista</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejznamejsi-mediavelista/</link><pubDate>Wed, 15 Mar 2017 20:52:54 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejznamejsi-mediavelista/</guid><description>&lt;p&gt;Ještě vám nebylo třicet, inkoust na diplomu z historie na Karlově univerzitě ještě nezaschl – a vy si máte vybrat obor, kterému se budete věnovat. Budou to moderní dějiny? Dnes byste takovou volbu udělat mohli. Uprostřed krvavých padesátých let, během období krátce po monstrprocesech a honech na domnělé čarodějnice i uvnitř KSČ, se jako moudřejší volba jeví výběr něčeho méně konfliktního. Třeba dějin středověku.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Tímhle rozhodováním patrně prošel rodák ze Sobědruh a později nejznámější historik zabývající se středověkem (tedy mediavelista) Dušan Třeštík. Možná nešlo jen o bezpečnou a pragmatickou volbu studijního oboru. Třeštík měl Přemyslovce načtené už na střední škole, kterou studoval v budově dnešního teplického gymnázia. Traduje se, že chodíval o poledních pauzách do nedaleké zámecké zahrady. Když pod zchátralou omítkou jednoho z křídel zámku zahlédl povědomé kvádříkové zdivo, měl jasno: Ta zeď pamatuje ještě královnu Juditu.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejznámější československý letec RAF</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejznamejsi-ceskoslovensky-letec-raf/</link><pubDate>Wed, 15 Mar 2017 20:48:37 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejznamejsi-ceskoslovensky-letec-raf/</guid><description>&lt;p&gt;Kdo někdy viděl film otce a syna Svěrákových &lt;em&gt;Tmavomodrý svět&lt;/em&gt;, příběh Františka Fajtla už trochu zná. Scénář o československých pilotech ve službách britského letectva &lt;em&gt;Royal Air Force (RAF)&lt;/em&gt; za druhé světové války totiž z Fajtlových memoárů vychází.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Fajtl se narodil roku 1912 v Doníně, okres Louny. V místě chodil na „měšťanku“, střední školu absolvoval v Trnovanech, kde navštěvoval obchodní akademii. Svůj vliv na pozdější Fajtlovu zarputilou službu vlasti mělo intenzivní zapojení v Sokole, a to jak na Lounsku, tak v Teplicích. František Fajtl po celé čtyři roky studia pravděpodobně chodil do sokolovny u budovy českých (tedy menšinových) škol na dnešním Metelkově náměstí.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejvěrnější nacista</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvernejsi-nacista/</link><pubDate>Wed, 15 Mar 2017 20:43:18 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvernejsi-nacista/</guid><description>&lt;p&gt;Sotva najdete osud tak černobílý, jako je příběh teplického rodáka Humberta Achamer-Pifradera. Byl to právě on, kdo od začátku až do poslední chvíle zůstal Hitlerovi věrný, ať to stálo, co to stálo. A kdo ke svému cíli šel doslova přes mrtvoly.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Sotva najdete osud tak černobílý, jako je příběh teplického rodáka Humberta Achamer-Pifradera. Byl to právě on, kdo od začátku až do poslední chvíle zůstal Hitlerovi věrný, ať to stálo, co to stálo. A kdo ke svému cíli šel doslova přes mrtvoly.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejsevernější souostroví</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejsevernejsi-souostrovi/</link><pubDate>Wed, 15 Mar 2017 20:38:15 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejsevernejsi-souostrovi/</guid><description>&lt;p&gt;Julius von Payer, polárník, geograf, spisovatel a malíř se narodil v Šanově roku 1841. Celý život strávil na cestách, mapoval alpinské vrcholy i dosud nepoznané části Grónska. Hvězdou rakousko-uherské vědy se stal poté, co vyrazil společně s Carlem Weyprechtem hledat severní cestu kolem kontinentu. Dvouletá výprava ho málem stála život, přinesla však objev 191 ostrovů poblíž severního pólu, které hrdý Rakušák Payer pojmenoval Zemí císaře Františka Josefa. Ani tisíce kilometrů od domova ale nezapomněl na své rodné město: Na mapě souostroví dodnes najdete &lt;em&gt;Teplický záliv&lt;/em&gt; a &lt;em&gt;Šanovský ostrov&lt;/em&gt;.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>První profesor geologie</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/prvni-profesor-geologie/</link><pubDate>Wed, 15 Mar 2017 20:32:56 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/prvni-profesor-geologie/</guid><description>&lt;p&gt;Třináctý únor 1879 je v teplických dějinách černým dnem. Průval spodních vod na dole mezi Lahoští a Duchcovem způsobil pokles hladiny léčivých pramenů a uzavření lázeňských budov. Pověst světoznámých Teplic doslova přes noc utrpěla šrám, řada hostů sbalila kufry a už nikdy nepřijela. Bylo třeba jednat rychle. Mezi experty, které městská rada k záchraně pramenů pozvala, byl také Gustav K. Laube, první profesor mineralogie a geologie na Karlo-Ferdinandově univerzitě. A byl to on, komu se o necelé tři týdny později podařilo termu zachytit.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>První československé dada turné</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/prvni-ceskoslovenske-dada-turne/</link><pubDate>Mon, 13 Mar 2017 19:49:31 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/prvni-ceskoslovenske-dada-turne/</guid><description>&lt;p&gt;Patrik Ouředník, Europeana – Stručné dějiny 20. věku&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Krátce na to, co umělci vymysleli uprostřed velké války dadaismus, zjistili, že je třeba evangelium nového a absolutního umění šířit, podobně, jako to dvě tisícovky let před nimi dělali stoupenci pánaboha. Počátkem roku 1920 se trojice berlínských dadaistů (z nichž dva – Raoul Hausmann a Richard Huelsenbeck – byli přímo spoluautory Tzarova slavného manifestu) vydala evangelizovat do Československa. Jejich turné se poprvé za hranicemi zastavilo v Teplicích.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejstarší radonové lázně na světě</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejstarsi-radonove-lazne-na-svete/</link><pubDate>Mon, 13 Mar 2017 19:42:25 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejstarsi-radonove-lazne-na-svete/</guid><description>&lt;p&gt;Radioaktivita byla na prahu 20. století zkrátka horké téma. Objevil ji v roce 1896 Henri Becquerel, o sedm let později za její objasnění dostala Marie Curie-Skłodowska Nobelovu cenu. Pouhé dva roky na to už &lt;a href="http://link.springer.com/search?facet-author=%22Dr.&amp;#43;Heinrich&amp;#43;Mache%22"&gt;Dr. Mache&lt;/a&gt; a &lt;a href="http://link.springer.com/search?facet-author=%22Dr.&amp;#43;Stefan&amp;#43;Meyer%22"&gt;Dr. Meyer&lt;/a&gt; objížděli lázně v dnešním Ústeckém a Karlovarském kraji a měřili, zda náhodou není voda tryskající z hlubin země také radioaktivní. A v Teplicích, jejichž sláva pozvolna pohasínala, radioaktivní voda skutečně byla!&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;V roce 1905 pak výzkumníci v Měsíčníku pro chemii publikovali odborný článek. Vedení lázní objevu hned využilo: Na místě, kde dnes blízko Kamenných lázní stojí tzv. Koňská kašna, nechalo postavit pavilonek pro inhalaci par radioaktivní vody, tzv. emanatorium (z latinského &lt;em&gt;emanare&lt;/em&gt; – vytékat). Šlo o žhavou a jinde dosud nevyzkoušenou novinku, kterou se Teplice posunuly na světovou špičku.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejlepší architektura roku 1989</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejlepsi-architektura-roku-1989/</link><pubDate>Fri, 10 Mar 2017 21:38:19 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejlepsi-architektura-roku-1989/</guid><description>&lt;p&gt;Když architekt dostane Perretovu cenu, je to podobné, jako kdyby režisér získal Oscara. Jde o vrchol, kterého se špatně dosahuje znovu. Karel Hubáček naštěstí není autorem jednoho díla. Liberecký vysílač a hotel na Ještědu je sice &lt;em&gt;chef-d’œuvre&lt;/em&gt;; jeho autor však dokázal vytvářet i další inovativní díla. Jedním z nich, oceněným v roce 1989 hlavní cenou na světovém bienále Interarch v Sofii, je teplický Dům kultury.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Hubáček nebyl v tuhé normalizaci režimu dvakrát po chuti. Na projekci ambiciózní stavby se tak oficiálně nesměl podílet; výstavby v letech 1977 až 1986 se účastnil jen jako autorský dozor. I tak můžeme číst jeho rukopis: Úsporný výraz, spolupráce s výtvarníky, dokonalé podřízení funkci (v tomto případě vyladěné akustice koncertního sálu).&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejuznávanější autor protestsongů</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejuznavanejsi-autor-protestsongu/</link><pubDate>Fri, 10 Mar 2017 21:00:23 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejuznavanejsi-autor-protestsongu/</guid><description>&lt;p&gt;Karel Kryl do Teplic nechtěl, ale co mu zbylo: Jako syn bývalého tiskaře si člověk v roce 1962 nemohl vybírat. Ještě mokré maturitní vysvědčení z keramické školy v Bechyni mu zajistilo umístěnku v podniku SPOJKER (Spojené keramické závody) v Trnovanech. Jeden rok, než byl odveden na povinnou vojenskou službu, tu vyráběl záchodové mísy a umyvadla.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;V knižním rozhovoru Půlkacíř z roku 1993 Kryl vzpomíná na samotnou výrobu: &lt;em&gt;„Každej vozejk byl v peci přesně padesát minut, to je stejná délka, jako měly později moje pořady ve Svobodné Evropě. Mně tenhle rytmus vyhovoval. Vždycky jsem měl čtyřicet minut čas, tak jsem si tam postavil modelovací stolek a dělal jsem si panáky. Bavilo mě to..“&lt;/em&gt;&lt;/p&gt;</description></item><item><title>První a nejmladší český nositel Oscara</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/prvni-a-nejmladsi-cesky-nositel-oscara/</link><pubDate>Fri, 10 Mar 2017 20:55:54 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/prvni-a-nejmladsi-cesky-nositel-oscara/</guid><description>&lt;p&gt;Kdo by neznal Formana, Svěráka, Kadára, Menzla nebo Irglovou, filmové tvůrce, díky kterým o Česku zase jednou chvíli mluvil svět! Kdo ví ale o Ivanu Jandlovi, herci, který filmového Oscara získal z Čechů jako první?&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Ivan Jandl byl rodilý Pražák. Jako dítě vstoupil krátce po válce do Dismasova souboru, který je dodnes znám jako líheň budoucích herců a rozhlasových moderátorů. Právě tam si ho v deseti letech vyhlédl americký režisér rakouského původu Fred Zinnemann a obsadil ho do jitřivého poválečného dramatu Poznamenaní (The Search).&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejlepší hudební interpret roku 1928</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejlepsi-hudebni-interpret-roku-1928/</link><pubDate>Fri, 10 Mar 2017 20:51:44 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejlepsi-hudebni-interpret-roku-1928/</guid><description>&lt;p&gt;Stradalovi v Teplicích v druhé polovině 19. století platili za jednu z nejváženějších rodin. Franz Stradal byl advokátem, dlouholetým radním (krátce dokonce starostou), poslancem a od roku 1858 i majitelem Ústecko-teplické dráhy, rychle se rozvíjejícího podniku bohatnoucího na těžbě uhlí.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Právě v době rozvoje železničního podnikání se Stradalovi 17. 5. 1860 narodil třetí potomek. Jméno August (z latinského augustus – &lt;em&gt;vznešený&lt;/em&gt;) do jisté míry předznamenalo i vzdělání, které synovi rodina poskytla. Na vídeňské konzervatoři se učil u varhanního mistra Antona Brücknera a ve Výmaru u Ference Liszta, se kterým cestoval po Evropě.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejúspěšnější hollywoodský producent</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejuspesnejsi-hollywoodsky-producent/</link><pubDate>Thu, 09 Mar 2017 22:04:24 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejuspesnejsi-hollywoodsky-producent/</guid><description>&lt;p&gt;Když se na počátku 20. století naplno rozjel filmový šoubyznys, vycítil novinář Julius Kohner velkou příležitost. Založil vlastní časopis Internationale Filmschau a zároveň otevřel v Teplicích vlastní kino. Netušil, že dvěma z jeho tří synů to nasměruje život a že tak zakládá jednu z důležitých dynastií v dějinách filmu.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Starší z jeho synů, Paul Kohner, se narodil roku 1902. V osmnácti ho otec kvůli vlastnímu zranění vyslal do Karlových Varů, aby tam vedl rozhovor se zakladatelem studia Universal Motion Picture Carlem Leammlem. Byznysmen byl mladíkem natolik nadšen, že mu okamžitě nabídl místo. Paul se přesunul do Berlína, kde vedl evropskou pobočku firmy. Ve 20. a 30. letech produkoval řadu kultovních filmů, mezi nimi španělskou verzi Draculy nebo S.O.S. Ledovec s Leni Riefenstahlovou.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejrychleji rostoucí děti v republice</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejrychleji-rostouci-deti-v-republice/</link><pubDate>Thu, 09 Mar 2017 19:21:02 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejrychleji-rostouci-deti-v-republice/</guid><description>&lt;p&gt;Ten moment v Dobré Vodě si MUDr. Jan Ševčík dodnes přesně pamatuje, byť od něj uplynulo téměř 50 let. Asistentky Státního zdravotního ústavu mu právě dovezly čerstvé výsledky krevních rozborů několika desítek dětí, které v tamním zařízení trávily jedenáctý den „školy v přírodě“. &lt;em&gt;„Poprvé jsem u nich viděl normální červené krvinky v dostatečném počtu a s dostatečnou koncentrací hemoglobinu,“&lt;/em&gt; vzpomíná dnes Dr. Ševčík, doyen zdejší hygieny, který spolu s kolegy bez nadsázky zachránil zdraví několika tisíc dětí narozených v šedesátých až osmdesátých letech 20. století.&lt;/p&gt;</description></item></channel></rss>