18th Century on Teplická NEJ…

Nejzdatnější cestovatel

Mon, 13 Mar 2017 19:32:32 +0100

Němci si na patos potrpí: Když už mají „knížete básníků“, musí jistě být i „kníže vědy“. Tím si vyvolili nejzdatnějšího cestovatele a přírodovědce Alexandra von Humboldta. Svobodný pán von Humboldt jím zaslouženě byl.

Humboldt se narodil roku 1769, na vrcholu osvícenství, a zůstal jeho idejím věrný až do smrti. Věřil v sílu rozumu a nutnost poznání. Od studentských let neúnavně experimentoval, cestoval, sbíral a psal. Zápisky z jeho cest se po léta řadily mezi nejžádanější knihy. Procestoval Jižní Ameriku, objevil řadu nových druhů (tučňáka Humboldtova), zmapoval obrovská území. Rozvinul tradiční vědy i nové disciplíny, jakými v té době byla třeba chemie, klimatologie nebo vulkanologie. Výčet zásluh titána vědy by byl neúnosně dlouhý.

Nejlépe dochovaná poštovní trasa

Sun, 12 Mar 2017 21:54:19 +0100

Dětem odkojeným sociálními sítěmi není moc jasné, jak svět mohl fungovat bez mobilních telefonů a bez sociálních sítí. Kupodivu, lidé spolu komunikovali přinejmenším stejně čile i v 17. nebo 18. století. Médiem byl dopis a prostředníkem pošta. Dvě významné poštovní trasy osvícenské doby vedly do Teplic.

Drážďany počátku 18. století byly jedním velkým staveništěm – saský kurfiřt a polský král August II. Silný chtěl budováním nové katedrály nebo Zwingeru ukázat, že se jeho sídelní město vyrovná třeba Versailles. Do města tím samozřejmě přilákal řadu umělců, filosofů i obchodníků a chtěl jim zajistit dobrou dostupnost. Nejbližším společenským centrem byly v té době rozvíjející se teplické a šanovské lázně.

Nejkulturnější primátor

Thu, 09 Mar 2017 19:56:29 +0100

V Teplicích to svého času opravdu žilo. Věhlas lázní lákal pestrou paletu hostů, kterou každoročně zdobily korunované hlavy a povznášeli významní umělci. Teplice zjevně měly co nabídnout, ale svou pověst „salonu Evropy“ si musely vydobýt a s maximální péčí udržovat. Jestliže lázeňské město mělo být jedním z center evropského společenského a kulturního dění, bylo nutné mít v jeho čele osobnost, která bude náležitě reprezentovat jeho niveau. Starostou tedy nemohl být pouze schopný úředník; ta funkce vyžadovala schopnost komunikovat s intelektuální elitou své doby a vlastně ji také tvořit.

Nejvyšší dílo Matyáše Bernarda Brauna

Thu, 09 Mar 2017 19:25:28 +0100

Barokních památek nemají Teplice mnoho; ta nejvýraznější ale stojí za to. Morový sloup Nejsvětější Trojice na Zámeckém náměstí je připisován špičce evropského barokního sochařství.

Matyáš Braun se narodil u Innsbrucku v Tyrolsku. Nedaleko sídlící cisterciáci brzy rozpoznali jeho řezbářský a sochařský talent a vyslali ho na obligátní „italskou cestu“. Mladý umělec se v Římě mohl seznámit s relativně novými díly Borrominiho nebo Berniniho. Hluboce jimi ovlivněn, zakládá v Praze v roce 1710 vlastní dílnu. Do sochařského cechu se přihlásil se sousoším sv. Luitgardy, určeným pro Karlův most. První práce mu okamžitě zajistila obrovskou popularitu a šlechta si ho od té doby předávala