<?xml version="1.0" encoding="utf-8" standalone="yes"?><rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"><channel><title>18th Century on Teplická NEJ…</title><link>https://www.teplickanej.cz/stitky/18th-century/</link><description>Recent content in 18th Century on Teplická NEJ…</description><generator>Hugo</generator><language>cs-CZ</language><lastBuildDate>Mon, 13 Mar 2017 19:32:32 +0100</lastBuildDate><atom:link href="https://www.teplickanej.cz/stitky/18th-century/index.xml" rel="self" type="application/rss+xml"/><item><title>Nejzdatnější cestovatel</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejzdatnejsi-cestovatel/</link><pubDate>Mon, 13 Mar 2017 19:32:32 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejzdatnejsi-cestovatel/</guid><description>&lt;p&gt;Němci si na patos potrpí: Když už mají „knížete básníků“, musí jistě být i „kníže vědy“. Tím si vyvolili nejzdatnějšího cestovatele a přírodovědce Alexandra von Humboldta. Svobodný pán von Humboldt jím zaslouženě byl.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Humboldt se narodil roku 1769, na vrcholu osvícenství, a zůstal jeho idejím věrný až do smrti. Věřil v sílu rozumu a nutnost poznání. Od studentských let neúnavně experimentoval, cestoval, sbíral a psal. Zápisky z jeho cest se po léta řadily mezi nejžádanější knihy. Procestoval Jižní Ameriku, objevil řadu nových druhů (tučňáka Humboldtova), zmapoval obrovská území. Rozvinul tradiční vědy i nové disciplíny, jakými v té době byla třeba chemie, klimatologie nebo vulkanologie. Výčet zásluh titána vědy by byl neúnosně dlouhý.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejlépe dochovaná poštovní trasa</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejlepe-dochovana-postovni-trasa/</link><pubDate>Sun, 12 Mar 2017 21:54:19 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejlepe-dochovana-postovni-trasa/</guid><description>&lt;p&gt;Dětem odkojeným sociálními sítěmi není moc jasné, jak svět mohl fungovat bez mobilních telefonů a bez sociálních sítí. Kupodivu, lidé spolu komunikovali přinejmenším stejně čile i v 17. nebo 18. století. Médiem byl dopis a prostředníkem pošta. Dvě významné poštovní trasy osvícenské doby vedly do Teplic.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Drážďany počátku 18. století byly jedním velkým staveništěm – saský kurfiřt a polský král August II. Silný chtěl budováním nové katedrály nebo Zwingeru ukázat, že se jeho sídelní město vyrovná třeba Versailles. Do města tím samozřejmě přilákal řadu umělců, filosofů i obchodníků a chtěl jim zajistit dobrou dostupnost. Nejbližším společenským centrem byly v té době rozvíjející se teplické a šanovské lázně.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejkulturnější primátor</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejkulturnejsi-primator/</link><pubDate>Thu, 09 Mar 2017 19:56:29 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejkulturnejsi-primator/</guid><description>&lt;p&gt;V Teplicích to svého času opravdu žilo. Věhlas lázní lákal pestrou paletu hostů, kterou každoročně zdobily korunované hlavy a povznášeli významní umělci. Teplice zjevně měly co nabídnout, ale svou pověst &lt;em&gt;„salonu Evropy“&lt;/em&gt; si musely vydobýt a s maximální péčí udržovat. Jestliže lázeňské město mělo být jedním z center evropského společenského a kulturního dění, bylo nutné mít v jeho čele osobnost, která bude náležitě reprezentovat jeho niveau. Starostou tedy nemohl být pouze schopný úředník; ta funkce vyžadovala schopnost komunikovat s intelektuální elitou své doby a vlastně ji také tvořit.&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejvyšší dílo Matyáše Bernarda Brauna</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvyssi-dilo-matyase-bernarda-brauna/</link><pubDate>Thu, 09 Mar 2017 19:25:28 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejvyssi-dilo-matyase-bernarda-brauna/</guid><description>&lt;p&gt;Barokních památek nemají Teplice mnoho; ta nejvýraznější ale stojí za to. Morový sloup Nejsvětější Trojice na Zámeckém náměstí je připisován špičce evropského barokního sochařství.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Matyáš Braun se narodil u Innsbrucku v Tyrolsku. Nedaleko sídlící cisterciáci brzy rozpoznali jeho řezbářský a sochařský talent a vyslali ho na obligátní „italskou cestu“. Mladý umělec se v Římě mohl seznámit s relativně novými díly Borrominiho nebo Berniniho. Hluboce jimi ovlivněn, zakládá v Praze v roce 1710 vlastní dílnu. Do sochařského cechu se přihlásil se sousoším sv. Luitgardy, určeným pro Karlův most. První práce mu okamžitě zajistila obrovskou popularitu a šlechta si ho od té doby předávala&lt;/p&gt;</description></item></channel></rss>