<?xml version="1.0" encoding="utf-8" standalone="yes"?><rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"><channel><title>České Středohoří on Teplická NEJ…</title><link>https://www.teplickanej.cz/stitky/%C4%8Desk%C3%A9-st%C5%99edoho%C5%99%C3%AD/</link><description>Recent content in České Středohoří on Teplická NEJ…</description><generator>Hugo</generator><language>cs-CZ</language><lastBuildDate>Mon, 13 Mar 2017 19:36:29 +0100</lastBuildDate><atom:link href="https://www.teplickanej.cz/stitky/%C4%8Desk%C3%A9-st%C5%99edoho%C5%99%C3%AD/index.xml" rel="self" type="application/rss+xml"/><item><title>Nejznámější krajinomalba Čech</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejznamejsi-krajinomalba-cech/</link><pubDate>Mon, 13 Mar 2017 19:36:12 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejznamejsi-krajinomalba-cech/</guid><description>&lt;p&gt;&lt;em&gt;Krajina kolem Teplic je krásná… a povznáší srdce,&lt;/em&gt; rozplýval se na sklonku svého života německý romantický malíř Caspar David Friedrich v dopise příteli. Ač romantik, na podobně patetická vyjádření byl prý skoupý – tak si lze jeho výroku opravdu cenit. Konečně, věděl, o čem mluví – namaloval všechny významné hory severních Čech; České středohoří ho ale skutečně výrazně přitahovalo. Na jeho pravděpodobně nejznámějším ztvárnění zdejší krajiny najdete Milešovku a Kletečnou. Olejomalba na plátně o rozměrech 71×104 cm visí v Galerii Nových mistrů (v centru Drážďan, tedy jen pár desítek kilometrů od místa, kde vznikala).&lt;/p&gt;</description></item><item><title>Nejzdatnější cestovatel</title><link>https://www.teplickanej.cz/nej/nejzdatnejsi-cestovatel/</link><pubDate>Mon, 13 Mar 2017 19:32:32 +0100</pubDate><guid>https://www.teplickanej.cz/nej/nejzdatnejsi-cestovatel/</guid><description>&lt;p&gt;Němci si na patos potrpí: Když už mají „knížete básníků“, musí jistě být i „kníže vědy“. Tím si vyvolili nejzdatnějšího cestovatele a přírodovědce Alexandra von Humboldta. Svobodný pán von Humboldt jím zaslouženě byl.&lt;/p&gt;&#10;&lt;p&gt;Humboldt se narodil roku 1769, na vrcholu osvícenství, a zůstal jeho idejím věrný až do smrti. Věřil v sílu rozumu a nutnost poznání. Od studentských let neúnavně experimentoval, cestoval, sbíral a psal. Zápisky z jeho cest se po léta řadily mezi nejžádanější knihy. Procestoval Jižní Ameriku, objevil řadu nových druhů (tučňáka Humboldtova), zmapoval obrovská území. Rozvinul tradiční vědy i nové disciplíny, jakými v té době byla třeba chemie, klimatologie nebo vulkanologie. Výčet zásluh titána vědy by byl neúnosně dlouhý.&lt;/p&gt;</description></item></channel></rss>