Náboženská on Teplická NEJ…

Největší arabská komunita v severních Čechách

Wed, 08 Nov 2017 10:00:54 +0100

Islamofóbní odnož Parlametních listů, web Eurabia, nepíše o žádném městě tak často jako o Teplicích. Že jsou tepličtí Arabové pro jistou složku společnosti horké téma, dokládá nejen počet článků na serveru, ale především jejich titulky: třeba “Chystá se v Teplicích mešita občanům za zády?” nebo “Arabské Teplice aneb Na invazi jsme připraveni, říká primátor”. Čím si Teplice takovou pozornost české protiislámské fronty zasloužily?

Teplice jsou tímto aspektem mezi srovnatelnými českými městy skutečně mimořádné, vedle Prahy a Brna je tu např. třetí (a zatím poslední) muslimská obec. Největší pozornost mají klienti lázní, především občané Kuvajtu. Jejich dlouhodobě vysoký podíl mezi lázeňskými hosty pramení z kontraktů uzavřených na konci devadesátých let. S odlivem tuzemské klientely se počet Kuvajťanů zvyšoval až do roku 2014, kdy politické vedení Kuvajtu v rámci předvolební kampaně zaplatilo mimořádně vysokému počtu občanů lázeňskou kúru. Přestože s pacientem jezdí celá rodina a počet sezónních návštěvníků převýší trvale usazené Araby, pro město je důležité budovat vztahy zejména se zdejší komunitou.

Nejstarší salesián v Česku

Sun, 19 Mar 2017 17:37:03 +0100

Zkuste se některého z Tepličanů zeptat na klášter – je tu nějaký? Tak určitě – ten románský, založený královnou Juditou, pak bývalý penzionát sester boromejek v Alejní ulici. A ještě jeden, moderní, stále živý – ačkoli jeho obyvatelé by se jistě slovu „klášter“ bránili. Na římskokatolické faře na Zámeckém náměstí žije osm členů salesiánů Dona Boska, moderního řádu, který pečuje o zanedbanou mládež a v nejlepším slova smyslu dělá sociální práci.

Největší internační tábor pro řeholníky

Sun, 19 Mar 2017 17:34:56 +0100

Oddanost Bohu namísto věrnosti Straně byla komunistům vždy trnem v oku. Není divu, že nové vedení státu namířilo jednu z prvních akcí právě proti nejhouževnatějším a nejorganizovanějším církevním strukturám, totiž proti řeholním řádům katolické církve.

Předsednictvo KSČ na prahu roku 1950 rozhodlo o tzv. „Akci K“. Její předehrou byl monstrproces s představiteli některých řádů se vším, co k justičnímu divadlu patří. Když pak v polovině dubna téhož roku vtrhla tajná policie do 125 klášterů, často svůj krok zdůvodňovala jako „ochranu před hněvem pracujícího lidu.“ Hněv byl ale důsledkem připraveného tyátru.

Největší synagoga

Sun, 19 Mar 2017 17:31:00 +0100

V druhé polovině devatenáctého století Židům v Teplicích štěstí přálo: V multikulturním prostředí evropských lázní jim nehrozilo žádné nebezpečí, naopak. Slibně se rozvíjející průmysl potřeboval schopné obchodníky a bankéře – a těmi mnozí Židé dokázali být. V dobách, kdy v Teplicích rostly výstavní budovy jako houby po dešti, tvořili Židé skoro 10 % obyvatelstva. Většina teplických Židů byla nábožensky liberální, zcela integrovaná do tehdejší elity. Z jejich řad pocházeli nejen továrníci, ale také členové zastupitelstva, lékaři i právníci. Vzhledem k tomu, že hovořili také německy, chápali je mnozí jako Němce.