Lázeňská on Teplická NEJ…

První sekt francouzského typu

Wed, 01 Nov 2017 10:00:18 +0100

Těžko hádat, zda měl Louis Girardot raději sekt, anebo ženy. Obě vášně se mu často spojovaly a stály v pozadí největších zvratů jeho života. Konečně, sám měl prohlásit, že sekt miluje proto, že „je blízký ženám a ženy jsou pak bližší vám.“

Rodák z Épernay výrobu pravého šampaňského odkoukal jako učeň v Moët & Chandon. Po dokončení školy se mladík rozhodl výrobu šířit po Evropě. Okolnosti druhé světové války ho donutily přestat s nomádským způsobem života a usadit se. Girardot si vybral střední Evropu, mimo jiné také proto, že leží přibližně na stejné rovnoběžce, jako jeho rodné město v kraji Champagne. Na Teplice pravděpodobně sázel jako na lázně, jejímž hostům bude moci své produkty snadno prodat. Dovezl francouzské kvasinky, změnil způsob výroby a s prvními lahvemi si v Šanově otevřel svůj první sklep. Podnikání skončilo znárodněním v roce 1948 a jeho “přeložením” do Starého Plzence, kde působil jako expert.

Nejslavnější odrůda růží

Wed, 15 Mar 2017 20:29:53 +0100

Rudolf Geschwind během svého dlouhého života (1829-1910) pobýval ve všech zemích Rakouska-Uherska: Narodil se v Čechách, dětství strávil v Teplicích, studoval v Praze a na Slovensku, jako úředník vídeňského ministerstva lesnictví cestoval po Rakousku, Itálii, Maďarsku, Polsku a Ukrajině. Jeho hlavním zájmem ale byly růže. Vyšlechtil jich více než 130; jeho kniha „Die Hybridation und Sämlingszucht der Rosen” (Hybridizace a sadba růží) dodnes platí za zásadní dílo oboru. Mimořádnou důležitost stvrzuje fakt, že se ke Geschwindovi hlásí hned několik národů.

První československé dada turné

Mon, 13 Mar 2017 19:49:31 +0100

Patrik Ouředník, Europeana – Stručné dějiny 20. věku

Krátce na to, co umělci vymysleli uprostřed velké války dadaismus, zjistili, že je třeba evangelium nového a absolutního umění šířit, podobně, jako to dvě tisícovky let před nimi dělali stoupenci pánaboha. Počátkem roku 1920 se trojice berlínských dadaistů (z nichž dva – Raoul Hausmann a Richard Huelsenbeck – byli přímo spoluautory Tzarova slavného manifestu) vydala evangelizovat do Československa. Jejich turné se poprvé za hranicemi zastavilo v Teplicích.

Největší fotografické impérium Rakouska-Uherska

Mon, 13 Mar 2017 19:44:48 +0100

Carl Pietzner se vypracoval: Od pomocných prací v prvních fotografických ateliérech v Prusku i Rusku se ve svých čtyřiadvaceti letech stal majitelem vytouženého vlastního podniku. Psal se rok 1877 a mladý podnikatel právě přišel do Šanova, kde převzal již existující ateliér.

Prostředí světoznámých lázní, kde se to společenskou smetánkou jen hemžilo, znamenalo pro Pietznera velkou příležitost. Jeho Umělecký ústav pro fotografii, malbu a světlotisk navštěvovali právě bohatí návštěvníci lázní. Výdělky rychle stoupaly, a tak Pietzner postupně založil asi 17 filiálek, ve kterých pracovalo na 300 lidí. Našli byste je v blízkosti Teplic (v Duchcově, Mostu, Ústí, Děčíně, Karlových Varech…), ale i v tehdejších velkoměstech, jakými byly Vídeň, Berlín, Salcburk nebo Brémy.

Nejstarší radonové lázně na světě

Mon, 13 Mar 2017 19:42:25 +0100

Radioaktivita byla na prahu 20. století zkrátka horké téma. Objevil ji v roce 1896 Henri Becquerel, o sedm let později za její objasnění dostala Marie Curie-Skłodowska Nobelovu cenu. Pouhé dva roky na to už Dr. Mache a Dr. Meyer objížděli lázně v dnešním Ústeckém a Karlovarském kraji a měřili, zda náhodou není voda tryskající z hlubin země také radioaktivní. A v Teplicích, jejichž sláva pozvolna pohasínala, radioaktivní voda skutečně byla!

V roce 1905 pak výzkumníci v Měsíčníku pro chemii publikovali odborný článek. Vedení lázní objevu hned využilo: Na místě, kde dnes blízko Kamenných lázní stojí tzv. Koňská kašna, nechalo postavit pavilonek pro inhalaci par radioaktivní vody, tzv. emanatorium (z latinského emanare – vytékat). Šlo o žhavou a jinde dosud nevyzkoušenou novinku, kterou se Teplice posunuly na světovou špičku.

Nejznámější krajinomalba Čech

Mon, 13 Mar 2017 19:36:12 +0100

Krajina kolem Teplic je krásná… a povznáší srdce, rozplýval se na sklonku svého života německý romantický malíř Caspar David Friedrich v dopise příteli. Ač romantik, na podobně patetická vyjádření byl prý skoupý – tak si lze jeho výroku opravdu cenit. Konečně, věděl, o čem mluví – namaloval všechny významné hory severních Čech; České středohoří ho ale skutečně výrazně přitahovalo. Na jeho pravděpodobně nejznámějším ztvárnění zdejší krajiny najdete Milešovku a Kletečnou. Olejomalba na plátně o rozměrech 71×104 cm visí v Galerii Nových mistrů (v centru Drážďan, tedy jen pár desítek kilometrů od místa, kde vznikala).

Nejzdatnější cestovatel

Mon, 13 Mar 2017 19:32:32 +0100

Němci si na patos potrpí: Když už mají „knížete básníků“, musí jistě být i „kníže vědy“. Tím si vyvolili nejzdatnějšího cestovatele a přírodovědce Alexandra von Humboldta. Svobodný pán von Humboldt jím zaslouženě byl.

Humboldt se narodil roku 1769, na vrcholu osvícenství, a zůstal jeho idejím věrný až do smrti. Věřil v sílu rozumu a nutnost poznání. Od studentských let neúnavně experimentoval, cestoval, sbíral a psal. Zápisky z jeho cest se po léta řadily mezi nejžádanější knihy. Procestoval Jižní Ameriku, objevil řadu nových druhů (tučňáka Humboldtova), zmapoval obrovská území. Rozvinul tradiční vědy i nové disciplíny, jakými v té době byla třeba chemie, klimatologie nebo vulkanologie. Výčet zásluh titána vědy by byl neúnosně dlouhý.

Největší symfonický orchestr v kraji

Mon, 13 Mar 2017 19:27:50 +0100

Na dobrou muziku bylo do 18. století třeba vyrazit do kostela, opery či divadla. Církev a panstvo patřilo k hlavním objednatelům nových kusů. Rozvoj občanských práv, svobodného podnikání a stále sebevědomějších měšťanů vedl na prahu 19. století ke vzniku nové podoby orchestrů.

Po Berlínu nebo Paříži tak logicky první moderní symfonická tělesa vznikala v lázních. Právě tady se setkávala tehdejší smetánka, právě tady bylo třeba stále rozmazlenější hosty na něco nalákat. V Mariánských Lázních zřídili orchestr roku 1821, v Karlových Varech roku 1835 a v Teplicích o pouhé 3 roky později. České orchestry typicky vznikaly mimo lázeňská města o padesát až sto let později.

Nejstarší mimopražská fotografie z exteriéru

Mon, 13 Mar 2017 19:20:46 +0100

Fotografování v polovině 19. století platilo za výkřik moderní techniky: První úspěšné pokusy o trvalé zachycení věrného obrazu (tzv. daguerrotypie) pocházely z roku 1839 a ani novější techniky nepatřily mezi snadné řemeslo. Fotografů proto nebylo mnoho, a ti často vyjížděli za příležitostí nabídnout někomu svou drahou službu. To byl i případ berlínského fotografa Wilhelma Sentecka. Senteck je např. autorem jedné z nejstarších fotografických panoramat pražských Hradčan.

Na jaře 1862 podnikatel vyrazil i do Teplic. Chystaly se oslavy (domnělého) 1100. výročí objevení teplých pramenů, v parku u Císařských lázní vznikla Jubilejní (dnes Kolostůjova) kašna a na promenádách se to hemžilo prominenty, kteří si svůj portrét jistě rádi zaplatí.

První whistleblower

Mon, 13 Mar 2017 19:02:35 +0100

Krátce po pádu Napoleona se Teplice rozvíjejí a bohatnou: Těžba uhlí a sílící průmysl jdou ruku v ruce se stále proslulejšími lázněmi. O majetnou klientelu tu není nouze. Není proto divu, že když se mladý lékař Eduard Meissner (1785-1868) rozmýšlel, kde si po studiích a cestách otevře praxi, zvolil právě severočeské lázně. Meissner tu díky svému patricijskému původu, znalosti jazyků i přičinlivosti brzy platil za schopného doktora a vzdělaného společníka. Čím se ale mimo jiné zapsal do dějin města?

Nejkonfliktnější procházka

Sun, 12 Mar 2017 22:02:57 +0100

Kníže básníků, Johann Wolfgang von Goethe, prožil v Teplicích jedno z mnoha milostných vzplanutí i neuskutečněnou premiéru vlastní divadelní hry. Ludwig van Beethoven si přijel do lázní léčit svou hluchotu, ale víc než zdraví ho trápila jeho „neznámá milenka“, dlící jen o kus dál v Karlových Varech. Přestože si tihle dva neměli moc co říct (anebo právě proto?), vzešla z jejich prvního setkání nejkonfliktnější procházka, kterou Teplice zažily. Anebo přesněji: Vzešla z něho legenda o konfliktu a povahách obou dvou velikánů.

Nejerotičtější okamžik života J.W. Goetha

Sun, 12 Mar 2017 21:58:34 +0100

Kníže básníků, Johann Wolfgang von Goethe, prožil v Teplicích první setkání s Beethovenem, neuskutečněnou premiéru vlastní divadelní hry i nejerotičtější okamžik svého života. Jemu bylo šedesát, jí dvacet pět, znal ji od dětských let a jmenovala se Bettina von Arnim. Ten dechberoucí okamžik líčí v románu Nesmrtelnost Milan Kundera:

V roce 1810, během těch tří dnů, kdy se ocitli náhodou oba dva v Teplicích, přiznala se mu, že se brzy vdá za básníka Achima Arnima. Řekla mu to pravděpodobně v jistých rozpacích, protože si nebyla jista, zda Goethe nebude považovat její sňatek za zradu na lásce, kterou mu vášnivě vyznávala. Nebyla dostatečným znalcem mužů, aby mohla předvídat, jakou tichou radost mu tím způsobí.

Nejlépe dochovaná poštovní trasa

Sun, 12 Mar 2017 21:54:19 +0100

Dětem odkojeným sociálními sítěmi není moc jasné, jak svět mohl fungovat bez mobilních telefonů a bez sociálních sítí. Kupodivu, lidé spolu komunikovali přinejmenším stejně čile i v 17. nebo 18. století. Médiem byl dopis a prostředníkem pošta. Dvě významné poštovní trasy osvícenské doby vedly do Teplic.

Drážďany počátku 18. století byly jedním velkým staveništěm – saský kurfiřt a polský král August II. Silný chtěl budováním nové katedrály nebo Zwingeru ukázat, že se jeho sídelní město vyrovná třeba Versailles. Do města tím samozřejmě přilákal řadu umělců, filosofů i obchodníků a chtěl jim zajistit dobrou dostupnost. Nejbližším společenským centrem byly v té době rozvíjející se teplické a šanovské lázně.

Nejstarší lázně Česka

Sun, 12 Mar 2017 21:48:06 +0100

V roce 2154 pravděpodobně čeká Tepličany velká oslava. Budou-li se číslovat lázeňské sezóny jako dosud, dojde v ten rok na tisící výročí. Tedy, domnělé výročí. Číslování lázeňské sezóny totiž stojí na stejně vratkých základech, jako objevení zdejších pramenů, umístěné Václavem Hájkem z Libočan do roku 762.

O objevení teplých vod se kronikář zmiňuje v roce 1539, legenda o opařeném prasátku je připsána o téměř sedmdesát let později. Věrohodnost takové povídačky je pochybná, zvláště když archeologické nálezy potvrzují využívání pramenů Kelty již na začátku letopočtu.